Josef Váňa ml.

Josef Váňa ml. je bývalý dostihový jezdec, který předčasně ukončil kariéru, aby se mohl naplno věnovat trénování dostihových koní. Do podvědomí veřejnosti se zapsal nejen jako jediný ze tří synů, který se po Josefu Váňovi starším tzv. potatil, ale i jako stylový žokej, který se prosazoval především v zahraničí.

Josef se Pavle a Josefovi Váňovým narodil 7. února 1991 a otcovo jméno ho latentně předurčuje k budoucí kariéře žokeje. Na koně jej posazují od útlého věku a v sedle koňského profesora St Rogera vyráží na terénní trénink již jako pětiletý capart. První závodní oťukávání probíhá v dostizích poníků a otec „Pepánka“ již v dobách základní školní docházky posílá na zkušenou, aby se jeho následovník vzdělával u dostihových kapacit a zároveň měl dveře otevřené i jazykově. Zkušenosti nasbírané doslova po celém světě jsou dobrou základnou pro budoucí povolání, a ač navenek může působit, že coby syn slavného otce má oproti vrstevníkům cestu ke slávě snadnější, není tomu tak. Benefit možnosti sedlat nejkvalitnější koně bývá vždy vykoupen vysokými nároky otce/přísného trenéra, který synátorovi nikdy nic neodpustí, natož aby jej protěžoval. Tvrdý vojenský dril brzy přináší své ovoce, a čerstvý amatérský jezdec Josef Váňa ml. započíná ve svých čtrnácti letech kariéru v rovinových dostizích, kdy hned v první sezóně dvakrát zvítězí. 

Po ukončení ZŠ se mladému Josefovi dostává i vzdělání „klasického směru“, a to na Jezdecké akademii v Mariánských Lázních, kde může doplňovat svůj přirozený cit a talent i v jiných jezdeckých disciplínách. Coby student okusí řeholi sportovce, kdy svůj čas tvrdě dělí mezi učení a tréninky, aby se ve svých 16 letech mohl poprvé postavit na start Velké pardubické. Bohužel zatím ne po boku svého otce, jak bylo původně plánováno; ale o rok později již jsou plnohodnotnými soupeři, a tento post si ještě šestkrát zopakují. 

Josef Váňa mladší, byť stylově svého slavného otce převyšoval, jej ve Velké pardubické „předjede“ pouze jedinkrát, paradoxně při otcově velkopardubické derniéře. Přestože Josef mladší stane na startu našeho nejslavnějšího dostihu dvanáctkrát, vítězství mu není přáno. S favorizovaným a mediálně známým Rabbit Wellem doběhnou nejlépe čtvrtí (po diskvalifikaci vítězného Nikase) a páté místo, kterým Josef svou velkopardubickou kariéru zahájil, náleží i rovněž favorizovanému No Time To Lose, který se tím zároveň stává definitivně posledním partnerem Josefa Váni mladšího ve Velké pardubické.  

Čtyřnásobný šampion českých překážkových jezdců za svou kariéru posbírá mnoho cenných evropských trofejí, mimo jiné i double v Gran Premio Merano s Alpha Two. Pokoří všechny grupy v Itálii, zvítězí na všech třech drahách v Paříži a jeho velkým úspěchem jsou i tři triumfy ve Španělsku. Ohlášení konce kariéry žokeje ve 27 letech, tedy v době, kdy jeho otec závodit ještě ani nezačal, vnáší do dostihového světa nejen smutek, ale i polemiky nad nelehkým údělem věčně hladovějících a s váhou bojujících jezdců. Náhrada v podobě vracejícího se Josefa Bartoše však Josefa Váňu mladšího v úsudku věnovat se již jen trénování utvrdí a podíl na konečném rozhodnutí nese i touha strávit co nejvíce času s manželkou a dcerou. 

Že se jednalo o dobrý tah, ukáže hned první sezóna, ve které se Josef již naplno věnuje tréninku necelé čtyřicítky koní italského majitele Josefa Aichnera. Kromě prvního, doslova vysněného trenérského vítězství v Gran Premio Merano (Josef Bartoš – L´Estran), se může na konci roku radovat z titulu italského šampióna trenérů. Josef Váňa mladší se právem řadí mezi nejúspěšnější trenéry novodobé historie.